Víc pracího prostředku neznamená čistější prádlo. Spíš naopak

Odměrka nasypaná od oka je nejrozšířenější chyba v koupelnách. Vychází z logiky, která u praní neplatí: co víc pěny, to víc čistoty. Pračka ale umí vypláchnout jen omezené množství prostředku, a co zbude, zůstane ve vláknech.

Projeví se to nenápadně. Ručníky přestanou sát vodu, tmavé prádlo dostane šedavý nádech a bavlna začne být na dotek tvrdší. Přebytečný gel se navíc usazuje v dávkovači a v hadici, kde tvoří vlhký film, na kterém rostou bakterie — odtud pochází ten zatuchlý pach z pračky, který se nedá vyvětrat.

Dávkovací tabulka na obalu není doporučení výrobce, ale výsledek testů.

Podle čeho se dávkuje

Rozhodují tři věci: tvrdost vody, hmotnost prádla a míra zašpinění. Ve větší části Česka teče středně tvrdá až tvrdá voda, což spotřebu zvyšuje — vápník váže část účinných látek dřív, než se dostanou k nečistotě. Tvrdost vody přitom zjistíte na webu svého vodárenského podniku za minutu — a podle ní se dávkování liší klidně o třetinu.

U koncentrátů je rozdíl ještě výraznější. Koncentrovaný prací gel se dávkuje v mililitrech, ne v uzávěrech: na běžnou náplň zhruba čtyř kilogramů prádla stačí kolem deseti mililitrů. Kdo lije podle zvyku z dob práškových prostředků, použije klidně trojnásobek.

Nižší teplota, stejný výsledek

Moderní gely pracují s enzymy účinnými už kolem dvaceti stupňů, takže většina běžného prádla nepotřebuje šedesátku. Jednou za čas se ale horký cyklus hodí — ne kvůli prádlu, ale kvůli pračce. Nízké teploty totiž nechají v bubnu narůst biofilm. Stačí jeden program na devadesát stupňů naprázdno jednou za měsíc nebo dva.

A vůně?

Ta z pracího prostředku odejde během několika dní. Kdo chce, aby prádlo vonělo i po týdnu ve skříni, potřebuje samostatný produkt: vonné oleje do praní se dávkují do komory na aviváž, nikdy přímo do bubnu, kde by mohly zanechat mastnou stopu.

Zajímavé je, že přežijí i sušičku. Teplý vzduch je z vláken nevyžene, jen je rozprostře rovnoměrněji než sušení na balkoně.

Pár mililitrů, dvě dávky víčka. Zase platí to samé co u gelu — víc není lépe.